Projektový den ve znamení EVVO

 Ve středu 11. 12. 2019 nás čeká PROJEKTOVÝ DEN. Tentokrát se budeme snažit rozpracovat environmentální, výchovně osvětové téma (dále jen EVVO), související s tradicemi zdobení stromečku.

Cíle:

• Pochopení, že ne všechny děti měly v minulosti, či mají v dnešní době přepychové stromečky a plno dárků.
• Připomenutí hodnoty obdarovávání.
• Posílení radosti z vlastní tvořivé práce.
• Seznámení s výrobou vánoční ozdoby z oříšku, jako příkladu tvorby vánočních ozdob z přírodního materiálu.

Motivace:

• Historie vánočního stromku.
• Jaké vánoční ozdoby měli lidé dříve na vánočních stromcích?
• Z jakého byly materiálu? (ovoce, koření, šišky, korálky, papír, perníčky, ořechy, těsta, ozdobami vyrobenými z kukuřičného šustí, hoblin, zrní, slámy a jiných přírodnin atd.)
• Jaké ozdoby mají děti dnes?
• Je tomu tak ve všech částech zeměkoule?
• Jaké ozdoby chcete vyrábět?
• Vyrábíte i doma vlastnoručně nějaké ozdoby?

Reflexe:

• Povídání o vlastnoručně vyrobených ozdobách, co se podařilo, co ne.
• Vlastní význam vánoc, tradic, obdarování i pěkných lidských vztahů.

Vánoční stromek našich babiček

^{Marie Kordulová}

Čas adventu k nám vchází tiše a zvolna klepe na dveře, vánoční době předzvěst píše, co lidská srdce otevře.

Závoru odmyká vzpomínka milá, pod závěj všednosti někam se skryla. Otočíš klíčkem, otevřeš vrátka, zavoní vanilka, zavoní láska.

Zavoní zázvorem, zavoní tichem a v této chvíli blíže máš k lidem. Na prahu postojíš, pak tiše vejdeš, prchavou vidinu dětství tam najdeš.

V duchu jen pohladíš ten starý zvoneček, který svojím cinkáním rozžíhal stromeček. Vzpomínek na tisíc skrývá ten čas a ty dnes dobře víš, že vrátíš se zas. 

Jak se zdobil vánoční stromeček v minulosti:

Vánoční stromeček se dříve zdobil ořechy, ovocem a ozdobami vyrobenými z koření, kukuřičného šustí, hoblin, zrní, slámy a jiných přírodnin. Zdobilo se také papírovými ozdobami i barevnými pentlemi. Někde se zdobilo kousky nabarveného cukru a často pečivem – perníčky, preclíčky, vizovickými figurkami Historie vánočního stromku je zajímavá. Vyplývá z ní, že stromky měly odpradávna ochranitelskou funkci, tedy měly chránit rodinu před nepřízní osudu. V Česku to kdysi byly pouze zdobené jehličnaté (jedlové nebo smrkové) větve, například je rozdávali koledníci za výslužku. Stromek se dříve zavěšoval nad stůl, ale špičkou dolů. Zdobený a osvětlený, jak jej známe dnes, se k nám dostal z Německa a do domácností (nejdříve do měst a pak až na vesnice) pronikl zhruba kolem 40. let 19. století. V půli 19 století se rozmohly skleněné ozdoby. Ale nebyly klasické baňaté, duté a foukané jak je známe dnes. Měly podobu na drátek navlékaných broušených perliček, korálků, často plněných voskem a postříbřených, nebo byly malované. V poválečných letech se k nim rozmohly tzv. balotiny. To byly ozdoby z tvrdého kartonu polepené skleněnými malinkými korálky (o průměru 1 mm). Ve skleněných ozdobách se ke kuličkám a perličkám začaly přidávat i trubičky z barevného skla a větší perly. Motivy pocházely z domácností, ze života a přírody - například košíčky, motýli, květiny a stromečky atp. Časem se přidaly ozdoby háčkované, slaměné a keramické. A až pak se rozmohly ty foukané, jak je známe my.

Vánoční stromek v České republice:

V České republice nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky. Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. _{^{Zdroj: Wikipedie}}

A CO NÁS JEŠTĚ ČEKÁ?

• pohádka
• procházka do lesoparku
• návštěva krmelce (mrkev, jablko ...)
• zdobení stromečku pro divou zvěř