24. 4. 2020 | Distanční vzdělávání > dnes s prezentací Matyáše Maniny, žáka 4. C

09:00 VLASTIVĚDA: Klima České republiky - prezentace žáka Matyáše Maniny

Klima České republiky

- Matyáš Maněna, 4. C, ZŠ Kbely -

Podnebí na celém území České republiky je mírné, s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě). Pro podnebí České republiky je charakteristické západní proudění s převahou západních větrů.

Je zde caste střídání jednotlivých frontálních systémů (ročně přes naše území přejde v průměru kolem 140 front) a poměrně hojné srážky. Dochází k mísení přímořského a kontinentálního podnebí.

Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů.

Velký vliv na podnebí má nadmořská výška a rozmanitý reliéf.

Teploty vzduchu

Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu od roku 1961 do roku 2020.

Průměrná roční teplota se v Česku pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C.

Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C.

Nejteplejším měsícem roku je červenec, který je v průměru o 20 °C teplejší než nejchladnější měsíc leden.

Tropické dny a noci

V nejteplejších oblastech Česka se v průměru vyskytne 12 tropických dnů za rok. Naopak tropická noc se v mnohých letech nevyskytne ani jednou (je vzácná).

 V posledních letech ale u nás zaznamenáváme větší množství tropických dnů I nocí, což jste si určitě všimli. Léto je u nás v posledních letech velmi teplé.

Nejčastěji se tropické noci vyskytují  v Praze, kde v průběhu noci vyzařují naakumulované teplo stavby.

Ledové a arktické dny

Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách.

Arktické dny zažívají časteji na severovýchodě území (například severní Morava, Jeseníky) neboť takto chladný vzduch k nám nejčastěji proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované.

Ročně se u nás vyskytne kolem 1 až 2 arktichých dnů, na horách v mrazových oblastech i kolem 6. Ledových dnů se v nižších polohách vyskytne kolem 30, na horách kolem 70.

Srážky

Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000.

Nejdeštivější měsíce

Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících.

V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách.

Srážkové úhrny v letních měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin).

Nejvíce srážek v roce připadá na měsíc červen nebo červenec, nejméně srážek pak na leden nebo únor.

Rovnoměrnější rozložení srážek během roku můžeme pozorovat ve vyšších polohách.

Závětrné oblasti

Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv. srážkový stín Krušných hor – Žatecko, Rakovnicko, Kladensko, Dolní Poohří) než návětrné svahy pohoří (Bílý Potok v Jizerských horách, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech).

Sluneční svit

Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodni slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000.

Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší. Statistiku si hory vylepšují jen při inverzích, kdy je naopak v nížinách zataženo.

Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě.

VIDEOPREZENTACE

Autor textu a videoprezentace: Matyáš Maněna, 4. C ZŠ Praha - Kbely

10:00 MATEMATIKA - Rovnoběžníky

PAMATUJ

CVIČENÍ

Cvičení č. 7, str. 11/III. díl

Narýsuj různoběžky a, b a jejich průsečík označ O. Na přímce a vyznač body A, C tak aby AO = OC. Na přímce b vyznač bodyB, D tak, aby BO = OD. Narýsuj čtyřúhelník ABCD.

Jestliže jste rýsovali přesně, je čtyčúhelník ABCD rovnoběžník. Přesvěčte se o tom.

Zapište a doplňte:

AB || CD, BC _ AD, AB = CD, BC _ AD. 

11:00 DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Dnes tě čekají první tři výuková videa, ve kterých si připomeneme nejdůležitější fakta, která musíme mít vždy na paměti, když se pohybujeme na chodníku, silnici, pěší zóně apod. Prostě všude tam, kde se setkáváme s dopravou a musíme být opatrní.

Chodec na chodníku

Přecházení

Peší zóna

• Jak je značená pěší zóna, kdo se na ní může pohybovat a podle čeho to poznáme?
• Je někde v okolí tvého bydliště stezka pro chodce nebo cyklisty?
• Vezmi si mapu a popřemýšlej, kde by ve tvém okolí bylo zapotřebí pěší zóny a proč.
• Danou – navrhovanou lokalitu pak zakresli na na čistý papír A5 nebo A4.

Soutěžte celý duben 2020 o parádní ceny

ŘEŠENÍ